Co je předdůchod?

Předně, výraz předdůchod XSystém „předdůchodů“ byl uveden do praxe roku 2013, na základě tzv. „malé důchodové reformy“, kterou prosadil bývalý ministr MPSV - Jaromír Drábek. Hlavním záměrem zavedení předdůchodů bylo umožnit lidem, kteří nemohou „těsně“ před starobním důchodem anebo z jiných důvodů (zdravotních, osobních) najít zaměstnání – překlenout dobu, než jim vznikne nárok na řádný starobní důchod. je sice obecně užívaný pojem, který však v příslušném zákoně nenajdete. Fakticky se jedná o starobní penzi na určenou dobu XČerpat starobní penzi na určenou dobu můžete i v případě, aniž by byly splněny všechny podmínky pro vznik předdůchodu. V tomto případě však z této dávky neplynou zásadní důsledky (výhody), které by nastaly u předdůchodu (např. nekrácení státního důchodu). Nicméně i bez splnění podmínek pro předdůchod, může být čerpání „penze na určenou dobu“ výhodné. Pokud zvolíte délku čerpání této penze minimálně po dobu 3 let, jste plně osvobozeni od daně z příspěvku zaměstnavatele. - která zároveň musí splňovat další nezbytné podmínky, aby nárok na předdůchod vůbec vznikl. V dalším textu se tak budeme držet zažitého a jednoslovného názvu – předdůchod.

Pobírání předdůchodu v podstatě znamená jednu z forem čerpání vlastních úspor z doplňkového penzijního spoření. XDo tzv. účastnických fondů doplňkového penzijního spoření lze vstupovat od roku 2013. Na rozdíl od „starého“ penzijního připojištění (transformované fondy) lze v účastnických fondech volit různé strategie spoření s případným vyšším potenciálem zhodnocení finančního portfolia. Nicméně tyto fondy již negarantují, že nedojde k propadu hodnoty svěřených prostředků střadatele. Tato záruka tzv. „kladné nuly“ stále platí u „starého“ penzijního připojištění v transformovaných fondech. Přestože se tedy nejedná o „státní dávku“ – může mít na následný (státní) starobní důchod přímý dopad a rovněž vstup do předdůchodu je přímo navázán na datum vzniku nároku na tuto penzi.

Pobyt v předdůchodu je považován za tzv. dobu vyloučenou, XJde o různá období v životě, kdy pojištěnec nevykonával výdělečnou činnost. Ze zákona není vyloučená doba zahrnuta do rozhodného období, ze kterého se vychází při výpočtu starobní penze. Tyto nevýdělečné dny tak nemají výrazně negativní vliv na výši důchodu, protože nedochází k rozmělňování dosavadních příjmů (osobního vyměřovacího základu). což zaručuje, že předešlé výdělky nebudou „rozmělněny“ o tuto nevýdělečnou dobu. Předdůchod tak výrazně negativně neovlivní výši osobního vyměřovacího základu, XJde o průměrnou výši měsíčního příjmu za rozhodné období, od kterého se odvíjí výpočet starobního důchodu. Obecně nižší výdělky, které byly dosahovány v minulosti, jsou koeficienty přepočítány (valorizovány) na srovnatelnou hladinu příjmu v současnosti. U nynějších žadatelů o starobní důchod je výchozím bodem rozhodného rok 1986. ze kterého se státní starobní důchod (mimo jiné) následně počítá.

Předdůchodce má zároveň statut státního pojištěnce, za kterého stát platí zdravotní pojištění. Od platby sociálního pojištění je předdůchodce osvobozen, nicméně pobyt v předdůchodu nespadá do pojištěné ani náhradní doby pojištění XNáhradní doba pojištění je období, které se započítává do „odpracovaných let“ potřebných k získání nároku na starobní důchod, přestože není vykazován příjem. Jedná se zejména o studium (do 2010) , péče o dítě do čtyř let věku či o handicapovaného člena rodiny, evidence na úřadu práce, kdy náleží podpora v nezaměstnanosti, anebo při rekvalifikaci (v omezené míře i období na ÚP, kdy podpora nenáleží) atd. Náhradní doba pojištění se zpravidla kryje i s tzv. vyloučenou dobou. – jeho čerpání se tak nezapočítává do lhůty potřebné ke vzniku nároku XPro osoby, které odcházejí do starobního důchodu v roce 2017 platí minimální doba pojištění 33 let. V roce 2018 se doba pojištění navýší na 34 let a po tomto roce je doba pojištění stanovena již na 35 let. Do uvedených limitů pojištění se započítává i náhradní doba pojištění, bez náhradní doby bude postačovat 30 let (v přímém pracovním procesu). na starobní důchod. Předdůchod lze sice pobírat i v případě, že není splněna potřebná doba pojištění, ale klient by měl učinit nezbytná opatření, X Pokud hodláte čerpat předdůchod a nemáte splněnou dobu pojištění, která zakládá nárok na vznik starobní penze, je vhodné (resp. nutné) si potřebnou dobu doplnit.
1. registrací na úřadu práce – nárok na náhradní dobu pojištění vzniká vždy, když náleží podpora v nezaměstnanosti, a rovněž po dobu 3 let, kdy tato podpora již nenáleží. Uvedená tříletá doba se hodnotí zpětně, přičemž do 55 let se započítává maximálně v rozsahu jednoho roku. Registrace na ÚP a souběžné pobírání předdůchodu se tak nevylučuje, naopak může být (když vzniká náhradní doba) i výhodou.
2. práce v předdůchodu – pokud budete vykonávat takovou pracovní činnost, která zakládá povinnost k odvodu sociálního pojištění. V případě takového výdělku upřednostňuje ČSSZ výpočet důchodu z tohoto příjmu, o zařazení do vyloučené doby musíte „správu“ zažádat. V případě podnikání v předdůchodu se platí standardní odvody, tzn. včetně sociálního pojištění.
3. individuální doplacení – dobu pojištění lze získat i účastí v dobrovolném důchodovém pojištění a potřebnou dobu je možno doplatit (bez zdůvodnění) až 1 rok zpětně. V současnosti je minimální měsíční platba dobrovolného pojištění 2099 Kč (rok 2018) a přihlášku lze podat na příslušné OSSZ.
aby tuto zákonnou dobu splnil (před, případně i během jeho čerpání). V opačném případě by ztratil smysl jeden z hlavních benefitů předdůchodu – a to je právě minimální krácení starobní penze.

Podmínky čerpání předdůchodu >>